Napsali o projektu Maya

„Jednotící kritérium pro české kapely Maya, KOFE-IN a Autopilote se nehledá snadno. A přitom je to tak jednoduché: jsou krapet jiní… V dobrém slova smyslu“.

Maya – snivá hudba z jiného světa.

Hudbu projektu Maya přirovnávají mnozí k dílům slavnějších hudebních kolegů jako Mike Oldfield, Jean Michel Jarre, Enya nebo Vangelis. Členové české formace Maya se však nikomu z nich nechtějí podobat, kráčejí dál cestou, která se v dnešní době moc „nenosí“. Jejich hudba je pro rádiové kolovrátky málo přímočará, náměty písní příliš metafyzické. Netouží vyprodávat sportovní haly, raději se zavřou do studia a natáčejí alba, která představují nejen výpověď o jejich životech, ale také zamyšlení nad směřováním celého lidstva. Pod jménem Maya se skrývají skladatel Darek Král, zpěvačka Nora Grundová a autor textů Adam Suchý. Tajemně znějící onomatopoické jméno kapely evokuje vzdálené světy, doby dávno minulé, mytické i mystické. Každé ze tří alb, která vydali u společnosti Universal Music, má promyšlenou vnitřní strukturu, jíž prostupuje ústřední myšlenka. Stín andělů (2003) se dotýká éterické hudby sfér i zaniklých civilizací. Cestu do neprozkoumaných hlubin vesmíru přináší deska Zprávy z budoucnosti(2004), na níž převládá melodická elektronická hudba s akustickými prvky. Zmíněná alba charakterizuje prolínání instrumentálních kompozic s vokálními skladbami. Ty dostávají přednost na třetím počinu formace Maya – desce Skrývaný (2007), jejímž tématem se staly křížové cesty a závažné milníky lidského života. Ucelená výpověď tematicky laděných desek, nezaměnitelný vokál Nory Grundové, hudba vyprávějící příběhy. Něha, meditace, vyrovnanost. Maya.

Čt, 13. listopadu 2008 / Autor: Naďa Satková

Music Radar: Autopilote, KOFE-IN, Maya


Maya Skrývaný

Na své třetí desce se projekt Maya odklonil od předchozích meditativních instrumentálních ploch a syntezátorů. Zůstávají podmanivý vokál Nory Grundové, skladatelská zkušenost a talent Darka Krále (klávesy) a textařský um Adama Suchého, který tu snad ještě víc než kdy předtím psal slova k albu jako jednotný celek. K nim ve studiu přibyli kytarista Ondřej Škoch (Chinaski), bubeník David Landštof (Lenka Dusilová, Aneta Langerová) a další mladí muzikanti. Společně vytvořili album, které má hudební a textovou zamyšlenost předchozích desek, ale svou „písňovostí“ jde svým posluchačům naproti. Nejsou to ale žádné „jednoduché“ písničky. Jen jsou při vší své náročnosti jaksi uchopitelnější. Stejně neprvoplánové jako hudba jsou i texty písní. Lze si je vykládat na několik způsobů. Zpívá se v nich o lásce, mateřství, přátelství, smrti … Zároveň se ale jednotlivé skladby jmenují „zastavení“ a náznaky v textech připouštějí i inspiraci Křížovou cestou. Album Skrývaný působí jako výsledek tvůrčí činnosti lidí, jejichž ambice nejsou zrovna malé – a přitom se jim docela daří je naplňovat.

S. Neuman, Music 06/07

31.01.2007


Projekt Maya změnil sound, třetí deska bude na jaře

Celé dva roky, které uplynuly od vydání předchozí desky projektu Maya „Zprávy z budoucnosti“, připravoval jeho hlavní muž Darek Král třetí desku. Teď, když jsou práce na nahrávce v plném proudu, hlásí: Připravte se na změnu.

„Předchozí ‚Zprávy z budoucnosti‘ byly více zasněné, až meditativní, teď tomu bude přesně naopak,“ říká Darek v tiskovém prohlášení skupiny, jehož další řádky změnu konkretizují slovy: „Projekt Maya se výrazně nasměroval do oblasti hudby akustické.“ Svůj díl na tomto odklonu od syntetizátorů má prý i dechař skupiny Chinaski Štěpán Škoch, kterému byla ve studiu svěřena zvuková režie. Štěpán se také objevují mezi hosty alba, a to spolu s kytaristou Ondřejem Škochem (Chinaski) a bubeníkem Davidem Landštofem (Lenka Dusilová, Ivan Hlas), tedy s částí koncertní verze projektu.

Zprávy z budoucnosti zní kosmicky. Není tím myšlen název alba, ale jeho zvuková náplň. Převládá elektronická hudba s akustickými prvky, která je velmi jemná, uvolňující, uklidňující. Charakteru hudby se přizpůsobila i poloha zpěvu. Nebo naopak? Ať je tomu jakkoliv, obě části spolu ladí.

Pilotní singl by se měl objevit v rádiích během března, přesné datum vydání desky zatím Maya nevyřknula. Jak vysvětlil Král, přestože měli muzikanti na přípravu spoustu času, jsou nuceni některé nahrávací procesy z časových důvodů pozměnit – nyní už šestiměsíční těhotenství zpěvačky Nory Grundové prý spoluhráče „zaskočilo jako cestáře zima“.

Radek Antl

31.01.2007

Zdroj: www.musicserver.cz


Maya – Vesmírný mír

Druhé album formace Maya Zprávy z budoucnosti je zvláštní. Zejména na české hudební scéně. Hudba Mayi bývá přirovnávána k hudbě Mikea Oldfielda, ale podobnost je jen vnější. Co se skrývá uvnitř?

Maya je pro mě čerstvým objevem. Ačkoliv Zprávy z budoucnosti jsou jejich druhým albem, před tím, než jsem ho dostal k recenzi, nevěděl jsem příliš, co můžu očekávat. Slyšel jsem v rádiu písně z jejich prvního alba a viděl klip Na střechách, ale stejně bylo jejich album pro mě velkou neznámou.

Co to je Maya? Maya je projekt Nory Grundové a Darka Krále, jejich první CD Stín andělů vyšlo vloni na jaře. Darek Král se věnuje hlavně divadlu a kompozici hudby k divadelním představením, v Maye obstarává hudbu, sequencery a klávesové nástroje. Noru Grundovou znají diváci televize Óčko jako moderátorku a čtenáři Lidových novin jako reportérku magazínu, v Maye obstarává zpěv.

Zprávy z budoucnosti zní kosmicky. Není tím myšlen název alba, ale jeho zvuková náplň. Převládá elektronická hudba s akustickými prvky, která je velmi jemná, uvolňující, uklidňující. Charakteru hudby se přizpůsobila i poloha zpěvu. Nebo naopak? Ať je tomu jakkoliv, obě části spolu ladí.

Kompaktní dojem ze spojení hudby a zpěvu se přenáší i do kompaktního vyznění celého alba. Střídají se skladby instrumentální i vokální, přechody mezi nimi jsou hladké. Z alba žádná píseň nevystupuje, což neznamená, že by bylo naplněno uniformní šedí, prostě jen spolu dobře fungují. Kéž by se všechna alba dala poslouchat bez přeskakování skladeb stejně jako toto.

I vzhledem ke kompaktnosti alba nemyslím, že má smysl rozebírat jednotlivé skladby. A trošku si na to ani netroufám. Maya je tak odlišná od běžné hudební produkce, zejména té české, že se dá těžko popisovat.

Slova mi v kontextu připadala jen jako odrazový můstek, opora pěveckého projevu Nory Grundové. Nemají ambici předávat informace, spíše jen dotvářejí celkovou podobu desky.

Nejdůležitější byl pro mě celkový dojem z poslechu. Maya nám předkládá něžnou, éterickou hudbu, která je ideální pro oddech. Nenajdete v ní hluboká poselství, najdete spíš klid a vyrovnanost. Pokud je odpočinek a dobrý pocit, co v hudbě hledáte, můžu vřele doporučit. Pokud ne, ani se Zprávami z budoucnosti neseznamujte a hledejte v jiných žánrech.

Vydal: Universal

9.12.2004, čučin

Převzato ze sekce Recenze CD/DVD webových stránek TV Óčko


RECENZE

Duo Maya vlétlo na naši hudební scénu hodně překvapivě v roce 2003 a okamžitě vzbudilo velkou pozornost. Hned z toho byla dost velká událost při vyhlašování hudebních Andělů, díky slušnému ohlasu hitu „Průhledná“ a důslednému zviditelňování v tiskových médiích se jim podařilo vejít do povědomí veřejnosti, byť si dodnes mnozí název Maya spojují hlavně a jen se zpěvačkou Norou Grundovou. Ostatně proč ne, jde o velmi příjemné, pohledné a fotogenické děvče. Navíc mozek celého projektu klávesista a skladatel Darek Král není člověk, kterého by to zvlášť mrzelo. Působí dojmem, že setrvávání v ústraní mu vyhovuje, byť k rozhovorům se snaží programově chodit oba.

Na úspěch prvního alba „Stíny Andělů“ bylo potřeba rychle navázat, aby stávající pozice byly minimálně udrženy. Jestliže občas v podobných případech bývá na místě obava, jestli se dvojka zbytečně neuspěchá, tady se ukázala lichou. Maya s následovníkem debutu povyrostla, je lepší a posun je znát. Hudební vzory jsou dané, příznivci klávesisty Jeana Michela Jarrea a Mikea Oldfielda musí opět zaplesat, přičemž si nikdo nedovolí mluvit o plagiátu. Osobitý vokál Nory Grundové je na desce „Zprávy z budoucnosti“ v dobrém slova smyslu usazenější, stále si zachovává zvláštní punc samorostlé originality a je jako maják dál poznávacím znamením souboru.

Pilotní singl a hit „Na střechách“ má vše potřebné a navrch přihodil ještě krásný videoklip. Až je mi líto, že se nevešel jako bonus do datové stopy CD. Darek Král jako výhradní tvůrce hudby má pochopitelně lví podíl na konečném výsledku. Hned po hitu „Na střechách“ kontruje nádhernou instrumentálkou s hezkým motivem piána „Icarus“. Jako by si řekl, že trocha Enigmy nikoho nezabije, a pokud ji Michael Cretu slyšel, jeho krásná žena Sandra ho musela nejspíš hodnou chvíli utěšovat, aby se nezlobil, že na motiv nepřišel sám.

Přestože jsem vypíchl jen dva hvězdné momenty desky, za slyšení (a ne jedno) stojí celá. Užijte si ten krásný hudební výlet do vesmíru i s velmi povedeným obalem Martina Krále. Jako by všem chtěl naznačit, že téhle muzice obrázky sluší a pohyblivé by slušely ještě víc.

Jiří Matějů

Vltava.cz

Portál www.vltava.cz a sekce HUDBA (Český a slovenský pop)


Skupina Maya otvírá celý hudební vesmír

Mozkem hudebního projektu Maya, na kterém se podílí také zpěvačka Nora Grundová, je skladatel a hudebník Darek Král. Právě vydali druhou desku Zprávy z budoucnosti, která by rozhodně neměla zapadnout.

Darek Král zúročil své zkušenosti se scénickou hudbou. Jeho skladby mají kouzlo melodií zakletých do zvukomalebných, krystalicky čistých tónů, které mohou dlouho znít. Průvodcem po hudebních krajinách hudby bývá vůdčí hlas. Může to být i smyčcový kvartet v úvodní kompozici 19:00 nebo klavír, který razí melodii náladové skladby Noční hlídka. Ta tvoří sama o sobě hudební obraz a dává vzpomenout na legendární projekt Šest žen Jindřicha VIII. od klávesového mága Ricka Wakemana.

Hlavním médiem je hlas Nory Grundové, která má pro tuto muziku cit. V dlouhých tónech splývá s vláčnými liniemi melodií (Modlitba) a její vokál vytváří krásnou sférickou klenbu (Ballet). Zároveň Nora Grundová zní jako klasická popová zpěvačka, třeba v rytmicky hutnější skladbě Anděl v hodinách nebo v písni Není svatozář. Také hit Na střechách je v podání Grundové příjemná, chytlavá písnička, jakási vizitka, jež na ploše čtyř minut soustředí náladu i vyznění celé desky. Grundová se netváří, že velká témata desky hluboce prožívá – tím by hudbu zbytečně zatížila. Zpěvačka se spíš nechává volně unášet solidními texty Adama Suchého. Velká témata o tom, kdo jsme, zdali jsme ve vesmíru sami a co zde po nás zůstane, Suchý míchá s osobními pocity. Jeho texty se tak drží ve sféře lyrické, nemudrující fantazie.

Královy klávesové nástroje podpořila kytara a baskytara Ondřeje Škocha (Chinaski), ve dvou skladbách se přidal bubeník Michal Pavlíček mladší. Strůjci desky angažovali smyčcový kvartet i doprovodné vokalistky. Vyplatilo se to. Zasněná hudba nečpí umělinou. Zachovala si dotek lidské ruky, který ji zcivilňuje.

Králova muzika se trefila do relaxační, dramatické i písničkářské roviny. Tvoří dokonalý celek, který člověka vtáhne do kultivovaného hudebního vesmíru. Proplouvat jím je okouzlující dobrodružství, srovnatelné s poslechem nejlepších desek Jeana Michela Jarrého, Vangelise nebo kapely Yes.

Vladimír Vlasák

DNES – 11.11.2004 Kultura – strana 9


Maya – Zprávy z budoucnosti (58:55) – Universal Music 986 840-3 CD

Druhé album dvojice Maya s obalem připomínajícím obrazy Reného Magritta je hezká a příjemná deska s měkkými, jasnými barvami kytary a kláves a křehkým, podmanivým hlasem víly Nory Grundové. Tentokrát duo přišlo s pečlivě koncipovaným, romantickým cyklem písní a melodií, inspirovaným optimistickou atmosférou scifi románů, v nichž se lidstvo bratrsky setkává s mimozemskou civilizací. Skladatel a multiinstrumentalista Darek Král měl šťastné období a vysypal ze sebe několik mimořádně hladivých, prosluněných hudebních nápadů. Adam Suchý jim k tomu napsal lyrické a srozumitelné slovní obrazy, v nichž vzdáleně rezonuje nálada Nerudových Písní kosmických. Velkou část alba věnovala dvojice efektním melodickým instrumentálkám, jakýmsi kosmickým adagiům. V nich se nejvíce projevuje pastorální „oldfieldovština“, typická už pro předchozí album, spočívající více v podobných barvách syntetických nástrojů než v melodiích. Po takové mozartovské melodii jako je Icarus by ale i britský kytarista olízl všech deset. Je znát, že Král je zkušeným skladatelem divadelní muziky – v jeho melodiích je přítomen pocit, že posloucháme hudební ilustraci nějakého příběhu. A tak to má být.

Josef Vlček

Music (měsíčník o hudebních a filmových novinkách – 2.ročník, 11/2004, str. 46)